Krajina ve stínu je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.

Historické drama režiséra Bohdana Slámy, držitele několika Českých lvů. Krajina ve stínu je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie Veberová je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Rakušan. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. Svou osudovou epopej Krajina ve stínu natočil Bohdan Sláma v černobílé verzi a na klasický filmový pás. „Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ říká režisér Bohdan Sláma. Autorem scénáře je Ivan Arsenjev, kameramanem je Diviš Marek, s nímž Bohdan Sláma natočil své filmy Štěstí, Venkovský učitel, Čtyři slunce nebo Bábu z ledu. Film Krajina ve stínu má široký časový záběr, přímým podnětem pro jeho vznik a natočení se stal poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech. Koncem května 1945 zde bylo brutálně zavražděno 14 lidí. „Je dobře, že ten film vznikl. Myslím, že bychom se měli zabývat i bolestnými a často dodnes nezahojenými ranami naší novodobé historie. Během odsunu Němců bylo vedle spravedlivě potrestaných postiženo také mnoho nevinných,“ říká ke snímku historik Pavel Kosatík.